Informační tabule ve Starém Kolíně a na Baštách

Informační tabule pro turisty vznikají ve Starém Kolíně a na Baštách postupně ve spolupráci našeho spolku s obecním úřadem. Spolek připraví ve spolupráci s historiky text a grafické podklady a nechá zpracovat a vyrobit samotnou infomační tabuli. Nákladem obce je vyroben a na místě upevněn dřevěný stojan.  Vítáme nápady veřejnosti na umístění a obsah  dalších informačních tabulí, postupujeme dle aktuálních možností finančních a pracovních.

Doposud umístěné tabule:

  1. KAPLE PANNY MARIE
  2. KOSTEL SVATÉHO ONDŘEJE
  3. STARÝ KOLÍN – Z HISTORIE OBCE
  4. STARÝ KOLÍN – BAŠTA

4STARÝ KOLÍN – BAŠTA

Tato informační tabule je první tabulí v části obce Bašta a celkově čtvrtá ve Starém Kolíně.
Byla umístěna v prosinci 2019 u křížku na Baštách. Text informuje o historii obce Bašta.

PŮVOD A NÁZEV OBCE

Kutnohorské doly potřebovaly ke svému provozu hodně dříví a jejich hutě zase dřevěné uhlí na tavení kovů z rud. K tomu dřevo z místních lesů nestačilo, Horníci je proto kupovali v Podkrkonoší, odkud se plavilo v podobě vorů po Labi (Horníky jsou míněni bohatí kutnohorští nákladníci, nikoliv havíři). Vory se zastavovaly mezi Starým Kolínem a Zábořím, kde se dříví vytahovalo na břeh.

K práci se dřevem bylo potřeba mnoho lidí, kteří museli někde bydlet. Proto koupili Horníci část katastru obce Starý Kolín, kde pro dělníky postavili dřevěné příbytky, řečené „boudy“. Jejich majitelům se říkalo „budníci“ nebo „budaři“. Původně se zde říkalo „V boudách“ nebo „Na březích“, později „V Kollentě“ (od německého „Kohlland“ – „země uhlí“). Labe se ovšem často rozlévalo a boudy zaplavovalo. Proti záplavám se labské břehy zpevňovaly „baštami“, tj. hrázemi vyztuženými proutím, a tak vznikl název osady Bašta.

Budníci nesměli chovat žádný dobytek a vlastnit pole, aby se mohli plně věnovat práci pro Horníky. Byli ovšem svobodní, nepoddaní, nepovinováni robotou. Pocházeli většinou z Kutné Hory nebo Kaňku a se starokolínskými rody většinou nebyli spřízněni. Zaměstnávali se chytáním dříví, jeho vytahováním z vody a řezáním. Dřevěné uhlí v milířích pálili mistři uhlíři, zejména v 16. a 17. století.

Bašta se roku 1850 stávají osadou, patřící k obci Starý Kolín. Byla spravována vlastním místním zastupitelstvem v čele s místním bašteckým starostou. Definitivně splynula Bašta se Starým Kolínem roku 1910.

HOSPODA

Nejstarší dosud stojící budovou na Baštách je hospoda čp. 44. Když se začalo s plavením dříví pro kutnohorské doly, byla zde pro potřebu plavců a dělníků, možná už v 15. století, postavena hospoda (,,kavna“).

BAŠTECKÝ MLÝN

Zhruba v r. 1563 byl na Baště postaven nový mlýn, který fungoval až do druhé světové války. Poté zde byl závod Kříž – kožešiny, po roce 1948 národní podnik Kara a do roku 2019 firma A.I.S.

Pro chod mlýna potřeboval každý mlynář mlynářskou chasu, která většinou ve mlýně i bydlela. Nejdůležitější byl stárek. Stárek byl starší, již plně vyučený mlynář, jemuž bylo svěřeno řízení provozu mlýna. Zabýval se především obchodem, příjmem obilí, domluvou na druhu mouky, vážením a výdejem hotového produktu. Dále zde pracoval mládek – mlynářský tovaryš, vyučený mlynářskému řemeslu. Občas je zaznamenán i prášek. Jednalo se o nejníže postaveného pomocníka ve mlýně, obvykle učně, jehož úkolem bylo ometat a odklízet. Mlynářská chasa nebývala vždy ze Starého Kolína či Bašet, ale spíše z bližšího či vzdálenějšího okolí. Některým se zde zalíbilo, oženili se a zůstali v obci.

PLAVEBNÍ STROUHY

Doprava dříví a výroba uhlí byla spojena s nemalými náklady. Aby se náklad snížil, nechali Horníci v letech 1567-1579 zřídit soustavu plavebních struh od Bašt až pod Kaňk ke Skalce. Tyto strouhy vedly po starokolínských gruntech od Bašt ke Starému Kolínu a podél cesty ke hřbitovu, pak zahýbaly k hlízovskému mlýnu, kde přecházely pomocí jezu napříč přes Klejnarku a pokračovaly Šífovkou ke Kaňku. Zbytky Šífovky dnes slouží jako polní příkop.

MĚDIHAMR A VALCHA

Z roku 1741 existuje smlouva horního úřadu v Kutné Hoře s bašteckým mlynářem o zakoupení pozemku pro hamr, který sem bude přeložen z horních hutí. Po dvou desetiletích byl přestavěn na soukenickou valchu.

Ovčí vlna se musela po stříži odmastit a sepříst, utkala se látka a ta se nechávala plstit ve valchách. Tak vznikalo sukno. Jednoduché valchy najdeme především u mlýnů. Základem zařízení bylo široké mírně skloněné koryto, na jehož rovném dně látka ležela. Korytem při práci neustále protékal slabý proud vody a do látky v pravidelném rytmu bušila dřevěná kladiva, která dopadala z výšky. Pohyb kladiv zajišťovala otáčející se hřídel s výstupky. Protože pohon valchy nevyžadoval extrémně velkou sílu, mohla se tato zařízení budovat i na menších potocích.

Baštecká valcha fungovala ještě ve druhé polovině 19. století, kdy je zde doložen v roce 1861 Václav Havránek valchář z Bašet čp. 45. Když přestal objekt fungovat jako valcha, bydleli v něm lidé, kteří pracovali ve mlýně. Dům je dodnes používán jako obytný.

KŘÍŽEK

Roku 1869 byl na Baštách postaven kříž, u kterého stojíte. Jeho vysvěcení provedl novoveský farář Josef Pohořalý za účasti 2000 věřících. Na kříž se složila baštecká obec sumou 220 zlatých.

Zdroje:
V. Klíma, M. Jouzová, Starý Kolín a Bašta v běhu staletí, Starý Kolín 2017;
www.starykolin.cz

3STARÝ KOLÍN – Z HISTORIE OBCE

Třetí informační tabule byla umístěna u obecního úřadu a pojednává o historii obce Starý Kolín.
Tato tabule byla umístěna spolu s tabulí č. 2 v říjnu 2018.

VZNIK OBCE

Rozvoj původní slovanské osady souvisel s objevením stříbrné rudy v její blízkosti začátkem 13. století. Na stříbře měl největší zájem Přemysl Otakar II; k podpoře dolování se zde rozhodl zřídit město. Kolonisté pozvaní z Dolního Německa se usadili mezi původním slovanským obyvatelstvem. Brzy se ukázalo, že místo je k založení města nevýhodné – osadníky sužovaly téměř každoroční zátopy rozvodněného Labe. Když přišli další Němci, neusadili se již zde, ale dále na západ, a založili nynější město Kolín. Němečtí osadníci byli zajisté zámožní, neboť si postavili rozlehlý kostel sv. Ondřeje, který byl 30. listopadu 1267 vysvěcen. To je také první písemná zmínka o Starém Kolíně. Zakládání města neprováděl král sám, tento úkol svěřil podnikateli (lokátoru). Lokátor určil jednotlivcům místo k postavení domů a vyměřil jim pole. Za svou práci byl odměněn tím, že se stal rychtářem. Rychta bývala největším statkem ve vsi a mívala různé výsady (jako výsadní krčma, krám řeznický či pekařský aj.). Naše rychta (čp. 62) byla na nejvyšším bodě obce v blízkosti kostela, na náměstí, na němž se později konaly trhy.

Brzy se začalo říkat zdejšímu Kolínu Starý a městu Nový Kolín. Starý Kolín zůstal pouhou vsí, nikdy nebyl opevněn, zatímco město Nový Kolín bylo brzy obehnáno hradbami. Starý Kolín zůstal s Novým Kolínem dlouho v těsném spojení. Starokolínská rychta byla podřízena novokolínské a zdejší pozemkové změny byly zapisovány do městských knih kolínských až do 16. století.

TVRZ

Ve Starém Kolíně bývala v nejstarších dobách také tvrz, doložená od 14. století, která zanikla v 16. století. Předpokládáme, že se nacházela v místech za dnešním kulturním domem.

ŠÍFOVKA

Kutnohorské doly potřebovaly hodně dříví a jejich hutě dřevěné uhlí. Dříví z okolních lesů nestačilo, proto je horníci kupovali až v Podkrkonoší, zejména u Trutnova, a odtamtud se dříví plavilo v podobě vorů po Labi. Vory se zastavovaly mezi Starým Kolínem a Zábořím, kde se dříví vytahovalo na břeh a hned na místě řezalo na kusy podle potřeby. Pro snadnější dopravu nařídil císař Rudolf II. zřídit soustavu plavebních kanálů (Šífovka), kterými se dřevo plavilo až ke Kutné Hoře. Část z nich se zachovala dodnes.

BAŠTA

Ze dřeva se také přímo u Labe vyrábělo dřevěné uhlí. K tomu bylo třeba lidí a ti museli někde bydlet. Pro tento účel koupili horníci část katastru obce Starý Kolín, kde pro horní dělníky postavili dřevěné příbytky. Těm se říkalo „boudy“ a jejich majitelům „budníci“ nebo „budaři“. Tak vznikla osada Bašta, která se teprve roku 1910 stala součástí Starého Kolína.

PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE

První vlak projel obcí 20. srpna 1845 po hlavní trati z Olomouce do Prahy, ale zastavovat zde vlaky začaly až v roce 1873. Druhá kolej byla přistavěna r. 1907.

Mlýn na Baštách, doložený od 16. století, stále plnil svou funkci. Když ho r. 1910 koupil Vojtěch Loupal, nechal zde zřídit automatické mletí a hydroelektrárnu. Přebytečná elektřina byla dodávána elektrárně v Kutné Hoře. Mlýn fungoval až do druhé světové války.

Na přelomu 19. a 20. století vznikly v obci dvě kruhárny na zelí, které fungují dodnes. Nejprve ji zakládá roku 1899 Václav Baše a o tři roky později vzniká Rolnická družstevní továrna na kysané zelí.

Hospodářský vzestup obce přerušila první světová válka, v níž bojovala i řada Starokolíňáků. Obětem je věnován pomník padlých na náměstí.

PRVNÍ REPUBLIKA

K úspěchu zahraniční akce T. G. Masaryka, který vedl k ustanovení československého státu, významně přispěli legionáři působící v Rusku, Francii a Itálii na straně Dohody. Víme o téměř dvacítce legionářů ze Starého Kolína.

Během první republiky vznikly v obci nové obchody a živnosti.

V roce 1937, po smrti T. G. Masaryka, se obecní zastupitelstvo usneslo, že k uctění jeho památky založí fond na osazení pamětní desky na obecní úřad. Zápis ze sokolské kroniky informuje o přípravě slavnosti na dny 1.a 2. října 1938, konání slavnosti zřejmě překazily mnichovské události roku 1938 a deska nikdy osazena nebyla.

Roku 2018 u příležitosti 100. výročí vzniku samostatného Československa byla zásluhou Obce Starý Kolín a Starokolínského okrašlovacího spolku snaha Starokolíňáků dokončena a deska slavnostně instalována na budovu úřadu. U téže příležitosti byla u kaple P. Marie zasazena Lípa republiky.

Projekt Hledá se Masaryk. Příběh busty ze Starého Kolína byl podpořen nadací via v programu Živá komunita s přispěním nadace Jablotron.

Zdroje informací a vyobrazení:
Václav Klíma – Miroslava Jouzová, Starý Kolín a Bašta v běhu staletí, Starý Kolín 2017;
starykolin.cz
starykolin.eu
historické fotografie: foto.starykolin.cz

2KOSTEL SVATÉHO ONDŘEJE

V pořadí druhá informační tabule byla umístěna u kostela sv. Ondřeje
(u silnice poblíž kaple sv. Cyrila a Metoděje) v říjnu 2018.
Pojednává o historii kostela a okolního areálu včetně jeho postupné obnovy.

KOSTEL SVATÉHO ONDŘEJE

Kostel svátého Ondřeje ve Starém Kolíně je jednolodní kamenná stavba s křížovou lodí a věží v západním průčelí. Původně raně gotický kostel byl vysvěcen 30. listopadu na den sv. Ondřeje roku 1267. Gotická podoba stavby není známa. Zdivo věže do výše prvního patra je gotického původu, zevnitř jsou z části zazděná gotická okna.

Okolo roku 1740 byl kostel od základů přestavěn ve stylu nesantiniovské barokní gotiky.

V současné době není známo, kdo je autorem realizovaného návrhu přestavby kostela. V Archivu Pražského hradu se nalézají plány od stavitelů Tomáše Haffeneckera, Johanna Heinricha Dinebiera a také Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Areál kostela je obehnán hřbitovní zdí, jejíž charakteristická rozvlněná linie dodává celku značnou dynamiku. V severní části byla postavena barokní márnice, zeď byla doplněna o dvě výklenkové kaple.

Kostel bohužel již v roce 1761 vyhořel a byl opraven pravděpodobně kolínským stavitelem Josefem Jedličkou. Ten je sice doložen jen u plánů na opravu márnice a fary, ale předpokládá se, že opravoval i samotný kostel.

Původní barokní podobu kostela částečně zachycuje akvarel z farní kroniky (zachycuje vzhled věže před r. 1871). Autorem malby je Marie Riegrová (dcera Františka Palackého, která se provdala za Františka Ladislava Riegra). Marie Riegrová navštěvovala ve Starém Kolíně zdejšího faráře, děkana Karla Huška (1796-1880), spolu se svým manželem i otcem. Karel Hušek byl zde farářem od r. 1852 až do své smrti. Karlu Huškovi děkuje kostel za vysokou pseudogotickou věž. Roku 1871 se ke kostelní věži přistavělo další patro a místo barokní kupole vysoká pseudorománská helma. Tím se z ní stala dominanta nejen obce, ale i širokého okolí, neboť je viditelná na dálku několika kilometrů.

V roce 1905, kdy byl kostel opraven, dostal nevýrazné pseudogotické prvky. Současná podoba vnitřku kostela pochází z této doby. Autorem malby je J. Vysekal ml., zařízení vyrobila dílna Petra Buška ze Sychrova. Ve věži jsou tři zvony od Jana Jiřího Kühnera z roku 1779. Varhany pochází z roku 1904.

Uvnitř kostela se nad vchodem do sakristie nachází latinský nápis, který připomíná přestavbu kostela v roce 1740: Ke cti boha trojjediného a sv. Ondřeje, byla tato svatyně za časů papeže Benedikta XIV, císaře Karla IV, krále českého a uherského jako patrona, za Františka Leopolda hraběte ze Šternberka jako prezidenta královské komory, když od prvotní stavby uplynulo přes 440 let, od základu nově přestavěna. 

Stěny kostela jsou hladké s nárožními lizénami bez hlavic, kouty jsou vyduté. Hlavní římsa se táhne podél celého kostela i věže a má gotický profil.

Hlavní loď má rozměry 5,73 x 25,48 metru, příční lodě jsou dlouhé 7 metrů. Křížení lodí má zatupené kouty a je uzavřeno nízkým kopulovým klenutím. V lodi jsou dvě pole křížových kleneb, žebra spočívají na nástěnných pilastrech, křižují se v hladkých svornících.

Areál doplňuje budova fary.

MÁRNICE

Barokní márnice byla postavena v r. 1763 podle staršího plánu kolínského stavitele Josefa Jedličky z r. 1761, stylově je shodná s márnicí v Zibohlavech. Od 2. poloviny 19. století sloužila jako sklad místních hasičů, od přelomu tisíciletí je bez střechy. R. 2014 byla vyklizena členy Starokolínského okrašlovacího spolku se záměrem vybudovat zde malé muzeum.

Hranolová stavba na čtvercovém půdorysu se zaoblenými rohy, krytá původně jehlancovou střechou. Vchod je umístěn v jižní stěně. Nad vchodem, v západní a severní stěně, jsou proražena malá kulatá okénka, fasádu původně zevně členily lizénové rámy.

Uvnitř byl dříve obraz sv. Ondřeje mezi anděly. K jižní vnitřní stěně je v současnosti přisazený pískovcový náhrobek Jana Vojtěcha Vernera (8. 10. 1741), přenesený od sakristie. Ve střední části desky je v reliéfně zahloubeném poli vytesána lebka se zkříženými hnáty a kolem ní sedmiřádkový částečně čitelný latinský nápis.

BRÁNY A JEJICH OBNOVA

Barokní brány v ohradní zdi, orientované na západ a jih, byly obnoveny roku 2018. Prostředky na jejich obnovu pocházejí z programu Ministerstva zemědělství „Údržba a obnova stávajících kulturních prvků venkovské krajiny“ a z výnosů veřejné sbírky organizované Starokolínským okrašlovacím spolkem v letech 2015-2018.

Stavební práce provedla firma Ing. Vojtěch Král, kovářské práce Robert Myslivec.

Zdroje informací:

Václav Klíma, Miroslava Jouzová, Starý Kolín a Bašta v běhu staletí, Starý Kolín 2017;
www.starykolin.cz;
www.cestyapamatky.cz

1KAPLE PANNY MARIE

První informační tabule byla umíštěna v listopadu 2017 u opravené kaple Panny Marie.
Text informuje o opravách obou výklenkových kaplí v ohradní zdi kostela v letech 2015 – 2017.

KAPLE PANNY MARIE

Barokní výklenková kaple Panny Marie a protilehlá kaple sv. Cyrila a Metoděje (původně sv. Jana Nepomuckého) jsou součástí jednotného architektonického konceptu realizovaného v rámci barokní přestavby areálu kostela sv. Ondřeje ve Starém Kolíně. Jedná se o památkově a architektonicky nejvýznamnější historický objekt v obci. V roce 2017, kdy byly obě kaple opraveny, si obec připomněla 750. výročí první písemné zmínky o kostele, a tedy i o obci Starý Kolín. 2. 12. 2017 byly kaple slavnostně vysvěceny.

Kaple byly částečně opraveny ve dvacátých letech 20. století, kdy byly také do nik druhotně umístěny malby na plechových deskách, pocházejících dle pramenů z poslední čtvrtiny 19. století. Zatímco v západní kapli sv. Cyrila a Metoděje se malba na plechu zachovala v poměrně dobrém stavu, v kapli Panny Marie se dochovala jen část zrezivělé plechové desky s nejasným obrysem zbytku postavy. Pod demontovanou deskou prokázal restaurátorský průzkum existenci fragmentu figurální nástěnné malby s výjevem Panny Marie s Ježíškem. Malba byla pravděpodobně vytvořena někdy v druhé polovině 19. století. Torzo malby bylo v září 2015 odborně zakonzervováno, poté restaurováno a vzhledem k havarijnímu stavu původní plechové desky s malbou i prezentováno. Pod obrazem Cyrila a Metoděje nebyly nalezeny žádné zbytky starší výmalby.

Obě výklenkové kaple jsou součástí ohradní zdi areálu, která je zároveň zdí opěrnou – úroveň terénu hřbitova, jenž se kolem kostela nachází (pohřbívalo se na něm do roku 1909), je o cca 2 m výše, než je úroveň okolní komunikace. Zdivo, ale především omítky, jsou značně narušeny vlhkostí a solemi (především dusičnany z původního hřbitova). Značně narušena byla i prejzová krytina koruny kaplí, štukové architektonické články a stejně tak i zbytky původních maleb i novějších maleb na plechu.

POSTUP OPRAV

V květnu 2015 vyhlásil Starokolínský okrašlovací spolek (SOS) veřejnou sbírku. Obnova kaplí byla zahájena v květnu 2016. Samotným stavebním pracím předcházela demontáž maleb na plechu, zpřístupnění celé plochy kaplí pro odebrání vzorků omítek, provedení sond a vypracování restaurátorského průzkumu a záměru.

V září 2015 rozhodlo obecní zastupitelstvo obce Starý Kolín podpořit veřejnou sbírku na opravu kapliček částkou 70 000 Kč.

Ve stejný měsíc provedla restaurátorka Zuzana Kuřátková odbornou konzervaci malby v kapli Panny Marie.

Od října do prosince 2015 prováděla kolínská farnost práce na drenážním odvlhčovacím systému zdiva. V květnu 2016 byla zahájena stavební rekonstrukce. Vedle stavební opravy kaplí probíhaly i ateliérové práce na restaurování plechového obrazu sv. Cyrila a sv. Metoděje.

V srpnu 2016 byl osazen schod u kaple Panny Marie pocházející od kostela sv. Víta v Kolíně – Zálabí.

12. srpna 2016 byl do vrcholu kaple Panny Marie osazen zrestaurovaný, na hřbitově nalezený kovaný kříž, pro druhou kapli byla vyrobena jeho kopie. 6. října 2016 byly dokončeny restaurátorské práce na medailonku kaple Panny Marie, za pomoci dobrovolníků byla odkopána zemina kolem kaple Panny Marie jako příprava na vydláždění a na náklady obce byl záměr realizován.

K 18. říjnu 2016 byla stavební rekonstrukce kaplí dokončena.

V dubnu 2017 byl vytvořen medailon sv. Jana Nepomuckého na kapli sv. Cyrila a Metoděje a v létě 2017 byly obě kapličky doplněny o ručně kované mřížky zhotovené Vítězslavem Pánkem ze Starého Kolína.

Podrobně je postup prací popsán na www.starykolin.cz, kde je I bohatá fotogalerie.

Po nalezení fragmentu olejomalby v kapli jsme diskutovali o několika možnostech řešení: zrestaurování malby a její rekonstrukce (tj. domalování), ponechání malby ve fragmentu tak, jak se dochoval, nebo zhotovení nového obrazu na plechu na základě podkladů z dochovaných fotografií. Nakonec u památkářů převážil názor ponechat malbu ve fragmentu z důvodu zachování maximální autentičnosti památky.

FINANCOVÁNÍ OPRAV OBOU KAPLÍ

Veřejná sbírka (stav ke 2. 12. 2017): 21 972 Kč
Příspěvek obce Starý Kolín do veřejné sbírky: 70 000 Kč
Grant z Fondu kulturního dědictví Nadace Via: 40 000 Kč
Program ORP Ministerstva kultury: 160 000 Kč
Příspěvek firmy Geotek do veřejné sbírky: 50 000 Kč
Farnost Kolín z vlastních zdrojů (dle smlouvy o spolupráci): 70 000 Kč
Celkem: 411 972 Kč

Z toho téměř 300 000 Kč použito na opravu kaplí, zbytek využit v roce 2018 na opravu barokních bran.

Ohradní zeď s kapličkami byla spolu s kostelem sv. Ondřeje a márnicí zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR 3. května 1958 pod rejstříkovým číslem 40130/2-853.

Restaurátorské práce: Zuzana Kuřátková, BcA.
Stavební obnova: firma Ing. Vojtěch Král
Kované mřížky: Vítězslav Pánek
Restaurování a repase křížků: Jan Přibyl

Poděkování patří obci Starý Kolín, Římskokatolické farnosti Kolín, restaurátorce Zuzaně Kuřátkové, Vojtěchu Královi a Vítku Pánkovi, firmě Geotek, Nadaci Via, památkářkám Haně Maděrové a Dorotě Havlíkové z Národního památkového ústavu a Janě Pešíkové z Městského úřadu Kolín, a všem, kteří přispěli do veřejné sbírky nebo přiložili ruku k dílu v rámci dobrovolné pomoci.