Kostel sv. Ondřeje

kostel-leteckyPůvodně raně gotický kostel byl vysvěcený 30. listopadu na den sv. Ondřeje roku 1267. (Toto datum, uvedené ve farní kronice, je také první historickou zmínkou o obci).

Stavebníkem kostela byl zřejmě český král Přemysl Otakar II., neboť podací právo a patronát ke kostelu měli čeští králové, a to až do roku 1826.

Gotická podoba stavby není známa. Zdivo věže do výše prvního patra je gotického původu.

Okolo roku 1740 byl kostel od základů přestavěn ve stylu, který bychom dnes mohli nazvat nesantiniovská barokní gotika.

V současné době není známo, kdo je autorem realizovaného projektu přestavby kostela. V Archivu Pražského hradu se nalézají nakreslené plány od stavitelů Tomáše Haffeneckera, Johanna Heinricha Dinebiera a také Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Autorství K.I.Dientzenhofera tak není stále vyloučeno.

Areál kostela je obehnán hřbitovní zdí, jejíž charakteristická rozvlněná linie dodává celku značnou dynamiku. V severní části byla postavena barokní márnice, zeď byla doplněna o dvě výklenkové kaple.

Kostel bohužel již v roce 1761 vyhořel a byl opraven pravděpodobně kolínským stavitelem Josefem Jedličkou. Ten je sice doložen jen u plánů na opravu márnice a fary, ale předpokládá se, že opravoval i samotný vyhořelý kostel.

Vzhled kostela před rokem 1871. Autor: Marie Riegrová (Palacká)

Původní barokní podobu kostela částečně zachycuje akvarel z farní kroniky (zachycuje vzhled věže před r. 1871).  Autorem malby je Marie Riegrová  (dcera Františka Palackého, která se provdala za Františka Ladislava Riegra). Marie Riegrová navštěvovala ve Starém Kolíně zdejšího faráře, děkana Karla Huška (1796-1880). Karel Hušek, učitel Františka Ladislava Riegra, byl zde farářem od r. 1852 až do své smrti.

V roce 1871 byla věž kostela zvýšena o další patro a dostala nové zastřešení. V roce 1905, kdy byl kostel opraven, dostal nevýrazné pseudogotické prvky.

Současná podoba vnitřku kostela pochází z roku 1905. Autorem malby je J. Vysekal ml., zařízení vyrobila dílna Petra Buška ze Sychrova. Ve věži jsou tři zvony od Jana Jiřího Kühnera z roku 1779. Varhany pochází z roku 1904.

Uvnitř kostela se nad vchodem do sakristie nachází latinský nápis, který připomíná přestavbu kostela v roce 1740:

Nápis nad vstupem do sakristie

Ke cti boha trojjediného a sv. Ondřeje, byla tato svatyně za časů papeže Benedikta XIV, císaře Karla VI, krále českého a uherského jako patrona, za Františka Leopolda hraběte ze Šternberka jako prezidenta královské komory, když od prvotní stavby uplynulo přes 440 let, od základu nově přestavěna.

Stěny kostela jsou hladké s nárožními lizénami bez hlavic, kouty jsou vyduté. Hlavní římsa se táhne podél celého kostela i věže a má gotický profil.

Věž je čtvercová, dvoupatrová. Přízemí a první patro jsou zvnějšku přestavěné do baroka, zevnitř jsou z části zazděná gotická okna.

Hlavní loď má rozměry 5,73 x 25,48 metru, příční lodě jsou dlouhé 7 metrů. Křížení lodí má zatupené kouty a je uzavřeno nízkým kopulovým klenutím. V lodi jsou dvě pole křížových kleneb, žebra spočívají na nástěnných pilastrech, křižují se v hladkých svornících.

Ohradní zeď hřbitova kopírující půdorys kostela, s kapličkami v nárožích a s márnicí. Areál doplňuje budova fary.

Zdroje:
Cesty a památky, kostel sv. Ondřeje ve Starém Kolíně
Wikipedie – kostel sv. Ondřeje ve Starém kolíně