Sokolovna byla zde otevřena v r. 1923 přestavbou stodoly. Ta patřila ke tvrzi starokolínské a majitelem zde byl sedlák Ivanov. To bylo v době mého pradědka Hudce. Pak hospodářství měla Sixtová. Ke koupi došlo kolem r. 1920. Sokolovna byla v té době velká moderní budova. Sál 20 x 10,5 m měl prkenou podlahu, pod jevištěm propad (sklep) a balkón. Ve předu 2 lokály. Vzadu kuchyň, loutkové divadlo a WC. To bylo i v předu v chodbě. Na fasádě nápisy „Paže tuž, vlasti služ“ a „Zpátky ni krok“.
Nad vchodem litinový sokol s rozpětím křídel 1.20m. Míst k sezení zde bylo 200 pro kino. Pro divadlo 300 – 350.
Kino bylo zde od roku 1925. Do roku 1932 bylo na němý film, pak bylo ozvučeno. Kabina pro filmový stroj byla přistavěna pod balkonem vně budovy, tak 2 x 3 m. Chodilo se do ní zvenčí a podlahu měla 1m nad podlahou sálu. Stroj měl uhlíkovou lampu a běžel na motorek jako šicí stroj. Dlouhá léta stroj obsluhoval kovář Moravec za Kč 25 – 1 promítnutí. Vstupné bylo 1 Kč vpředu plátna, 2 Kč střed a 3 Kč křesla na balkonu.
K povinnostem promítače patřilo přinést si bednu s filmem z dráhy, jednotlivé cívky přetočit a promítnout. Pak uložit film zpět do bedny a dodat na dráhu. Na víko přilepit adresu dalšího spotřebitele. Majitel filmu měl za povinnost dle smlouvy natisknout plakáty na celý měsíc. Ty byly asi 30cm široké a 1m dlouhé, byly barevné a bylo na něm 8 představení filmů. Vždy ve středu a sobotu.
Vedení Kina Sokol byli bratři Hrdinka, Šíba, Jiran a Rozenský. Pak už byl státní film a pak přestěhování do budovy DTJ.
Film začínal tak, že na plátně 4 x 4m se objevil nápis „Vítáme Vás“ pak reklamy místních obchodů a živností, někdy i jaký podnik Sokol připravuje. Taky jsme měli reklamu „Vozy na gumách Vám zhotoví Josef Horák – strojní kovářství“. Nebo „Rodokaps koupíte v papírnictví Ledvina“. „Rádio Vám dodá J. Kout Sv. Kateřina atd. asi 15 reklam. Pak byla promítána veselohra, po ní šel film. Němý film s titulky a po každém díle (konec cívky) se rozsvítilo do přestávky třikrát. V lokále se prodávala limonáda a bombóny. Bába Lipotovská z Týnce zde nechávala bombo ve skříni pod schody na balkon a tu skříň kluci vypáčili a bombo jí ukradli. Při filmu hrála na sokolské piáno sl. Beková, dcera přednosty na dráze, ale hlavně starosty Sokola.
Film byl v sokolovně až do vystěhování obilí z budovy DTJ (za války zde byl sklad obilí), kam se přestěhoval, to bylo v roce 1950.
(Vzpomínal pamětník Václav Horák, Starý Kolín – Bašta)