Mlýn na Baštách

stkoli16Kromě hospody pro voraře rozhodli se kutnohorští majitelé osady Bašta postavit zde na labském rameni také mlýn. Vlastní stavbu mlýna prováděl Jan z Vorličné a stavět se začalo v roce 1560 a mlelo v roce 1564. Za své dílo obdržel odměnu 50 kop grošů. Při kolaudaci („ohledání“) byly však zjištěny určité nedostatky, zejména že „neudělal komory obilní, místo domu pro mlynáře udělal jen komůrku, slupy na Labi nezdělal, prahy při mlýně neutvrdil„.

Teprve dva roky po dostavbě mlýna, v roce 1566, byl vybudován most přes labský náhon. Mezitím byl totiž u Labe dokončen veletovský jez a tím stoupla v náhonu voda tak, že už nebylo možné jej jednoduše přebrodit.

Ve vlastní režii vedl horní úřad kutnohorský provoz mlýna jen několik prvních let, poté byl (od roku 1567) pronajímán nájemným mlynářům. Mlýn měl tehdy 4 kola moučná a 2 stupní. Nájemce měl ještě přistavět pekárnu na chleba s pecí.  Roční nájem byl 70 kop grošů. Ke mlýnu patřila také pila pro potřeby dolů a pokud byl malý stav vody, měl mlynář nařízeno mletí omezit, ale pila musí jet dále. Nájemci se často střídali až v roce 1727 byl vyhořelý mlýn prodán Jakubu Mazauchovi za 2700zl.

Ze zprávy v článku v Časopisu rodopisné společnosti československé v Praze (ročník XVII – XVIII, 1945-1946) se na straně 108 dozvídáme o existenci  Archivu (kroniky) mlýna na Baštách u Starého Kolína, který je v držení dcery posledního bašteckého mlynáře Vojtěcha Loupala paní Marie Blížencové v Košticích nad Ohří. Autor zprávy uvádí, že laskavostí paní Blížencové bylo mu umožněno archiv prohlédnout a prostudovat listiny. Text zprávy podává podrobný přehled o majitelích mlýna:

archiv-mlyn

V roce 1910 mlýn vyhořel a koupil jej mlynář Vojtěch Loupal a za pomoci svého tchána Josefa Orta jej plně automatizoval. Také zde zřídil vodní elektrárnu, která ještě v roce 1927 zásobuje elektřinou nejen Starý Kolín, ale i celý kutnohorský okres.

Obilí se mlelo do r. 1928, kdy mlýn opět vyhořel a pak se používal jako sklad a byla zde tzv. kyslíkárna.

V roce 1938 byl majetek Loupalů v exekuci. V roce 1942 koupil mlýn podnikatel Jaroslav Kříž z Prahy, který zde začal budovat továrnu na výrobu kožešinové konfekce. Křížům byl podnik v roce 1948 komunisty znárodněn a dostal jméno KARA. Bylo zde vedení podniku, které se v roce 1955 přesunulo do Trutnova.

Mlýn naposledy vyhořel 3.10.1999 a budova věže byla stržena.

10353393_666879010063556_4069116730840628905_o